Flexaret V

Základní charakteristika:

Mechanický, zrcadlový, fotografický přístroj na svitkový film 120 s formátem obrazu 6x6 cm. S pomocí kinofilmového adaptéru lze použit také kinofilm 24x36 mm. Jako první z Flexaretů je Flexaret V vybaven automatickým natahováním závěrky spřaženým s převinutím filmu. Byl vyráběn v letech 1958 až 1959.

Proti předchozímu modelu byl typ V obohacen o možnost zpětného převinutí kinofilmu do kazety, proto na přetáčecím knoflíku přibylo tlačítko pro uvolnění cívky při zpětném převíjení kinofilmu a na těle se nově objevilo točítko pro zpětné převinutí kinofilmu do kazety. Byla rovněž přepracována tlačítková spoušť vpředu přístroje. Zaujala dřívější místo pro přídavnou drátěnou spoušť, svislá spouštěcí páka zmizela. Na zadním víku přibyla tabulka pro použití filtrů Meopta. Na přední straně se objevil konektor a na boku sáňky pro blesk.

Přístroj má dva objektivy, hledáčkový, tříčočkový Anastigmat 1:3 f=80mm a fotografický Belar 1:3,5 f=80mm. Oba objektivy se pohybem zaostřovací páky pohybují současně a výsledek zobrazení z hledáčkového objektivu se ukazuje na matnici na vrchu přístroje. Obraz na matnici je stranově převrácený. Zaostřit je možné od 1m do nekonečna. Snímací objektiv Belar je vybaven centrální, pětilamelovou závěrkou Metax s možnostmi zvolit časy 1, 1/2, 1/ 5, 1/10, 1/25, 1/50, 1/100, 1/200, 1/400 a B. Hodnoty clony jsou 3,5, 4, 5,6, 8, 11, 16 a 22.

Fotoaparát jsem koupil na Aukru v plně provozuschopném stavu za necelých 500,- Kč. Za další stokorunu jsem k němu pořídil redukci na kinofilm a hned ji zkusil. Popravdě řečeno, zažil jsem velké zklamání. První film skončil neuvěřitelně poškrábaný, protože redukce měla skřížená dvířka a film "drhnul". Výsledkem byly podélné čáry na poškrábaném negativu. Krom toho se ukázalo, že přetáčení kolečka ukazujícího u počítadla desítky snímků ( a obstarává jeho nulování ) jde vemi ztuha a dost při něm bolí prsty. Žádná jemná mechanika. Ale neodradilo mě to. A tak jsem zkusil druhý film. Ten sice už neskončil tak poškrábaný, ale stejně je na něm vidět, že posun neprobíhá úplně hladce. Nepoučitelně jsem dokonce zkusil třetí film. A ani ten neopadl nijak skvostně. Snímky jsou neostré, s nedostatkem kontrastu. Orientace snímků na výšku se vždy nehodí a použití Flexaretu naležato je přinejmenším problematické. Když přidám to, že i 80mm objektiv pro 35 mm film není nijak úžasná kombinace, vypadá to, že podpora kinofilmu výrobcem nebyl nejšťastnější krok. Sice se tím znásobil počet možných snímků, ale jejich kvalita se citelně propadla.

WWW.MEOPTAHISTORY.COM
Flexaret V na stránkách Lubomíra Čevely